Čáu! Jsem zpátky ve virtuálu. Kdo jsem? To bych ráda věděla!
Dneska člověk může být úplně kýmkoliv. A mně to právě došlo.
Když jsem si uvědomila, že je něco špatně.
A položila jsem si zásadní otázku:
Kde jsem sakra vzala myšlenku, že MUSÍM dělat něco,
co mě nejenže bytostně nebaví, ale ještě navíc mě to deptá?
A tak začínám nanovo. Dělat věci, který maj smysl. Pro mě. Založila jsem si tenhle blog a pomalu se navracím k tomu, co mám ráda. Protože jsem si na to konečně dokázala udělat čas!
V první řadě je pro moji existenci důležitá hudba. Každej si tak nějak utváříme individuální soundtrack k vlastnímu životu, no ne?
Za druhý je to psaní. Protože to je věc, o který si nadále - i po všech deziluzích poslední doby - myslím, že to je jedna z mých silnějších stránek.
A v neposlední řadě je to fotografování. Vcelku si zakládám hlavně na fotkách z cest - viz níže. Cestování je úžasnej relax, ať už člověk cestuje pěšky, na kole, autem nebo na motorce. Z toho posledního se mimochodem začíná stávat moje závislost.
*****
V první řadě je pro moji existenci důležitá hudba. Každej si tak nějak utváříme individuální soundtrack k vlastnímu životu, no ne?
Za druhý je to psaní. Protože to je věc, o který si nadále - i po všech deziluzích poslední doby - myslím, že to je jedna z mých silnějších stránek.
A v neposlední řadě je to fotografování. Vcelku si zakládám hlavně na fotkách z cest - viz níže. Cestování je úžasnej relax, ať už člověk cestuje pěšky, na kole, autem nebo na motorce. Z toho posledního se mimochodem začíná stávat moje závislost.
*****
Hudba se stala neoddělitelnou součástí mýho každodenního života kolem mých 15, hlavně poté, co jsem viděla záznam z Woodstocku, The Wall od Pink Floyd, animovanou Žlutou ponorku a tak podobně. Našla jsem v útrobách svýho Dellu pár úvah, který vycházej z textů starejch hudebních fláků. Tady jsou. Zlatýho bludišťáka a aplaus tomu, kdo pozná interpreta.
My generation
Skvělej song. Proč sakra hraje v reklamách? Proč si ho pak stupidní stádo televizních diváků a reklamo-čumilů brouká pod fousy a nezná ho? O mý generaci radši nemluvme! PS: tempo tý písničky je suprově divoký. Ne tak suprová je divokost a rychlost ubíhání naší generace dál do budoucnosti bez perspektivy.
http://www.scribblelive.com/wp-content/uploads/2015/10/From-Baby-Boomers-to-Generation-Alpha.png
Když to po sobě čtu, musím říct, že jsem byla poněkud skeptická. Ale stále ještě hledám tu perspektivu.
Eminence Front
Zaposlouchala jsem se do mozaiky tónů. Znějí jak kapky deště. Déšť smejvá špínu. Možná proto mě ta písnička tak uklidňuje. Možná je to tím, že je v ní atmosféra uvolňujících šedesátek. Jak já bych v té době chtěla žít. Klidně i v Česku. Patřila bych mezi ty blázny, co by se se systémem prali o každou vinylovou desku či knížku poezie ze Západu. Člověk tehdy neměl moc na výběr. Mohlo být relativně snadný vážit si toho, co měl. Dneska mám všechno. Můžu si stáhnout prakticky cokoli. Dneska už nemusím vlastně ani nic stahovat, tucty internetových portálů – a v první řadě YT – prostě streamují v podstatě cokoli. A tak hledám a pátrám a ptám se, jak v takové tuně materiálu najít opravdovou kvalitu. Zatímco lidem v mém okolí je to srdečně jedno, anebo se budou do krve hádat o kvalitě svých oblíbených interpretů až za hrob. Nepatřím ani do jedné skupiny. Mám své oblíbené interprety, ale zároveň jsem otevřená. Není v moci jednoho člověka znát všechno, přesto každý předpokládá, že oponent musí nutně znát JEHO oblíbenou hudbu. Ten zatracenej subjektivismus nás jednou zabije. Respektování paskvilu taky…
…to byly časy, dneska se za 5.99 € měsíčně Spotify stará za mě. A věk vymezování se vůči rodičům hlasitou hudbou už je naštěstí taky ta-tam.
Who are you?
Otázka, kterou si někdy položil snad úplně každej. The Who to dělají poměrně naléhavě. Jsou prostě skvělí. Stejně jako spousta dalších starých interpretů, kteří – ač současníci našich prarodičů a rodičů – jsou jim naprosto neznámí. Možná příliš kreativní. Či příliš západní? Co lidi vede k uznávání levnýho braku natočenýho ve studiu za pár dní pod kontrolou nejen muzikantů a muziko-techniků, ale i pod kontrolou politickou? Lidi proberte se, žijeme v 21. století, údajně už 25 let v demokracii… Ne, že by to tak vypadalo. Kdy se zbavíme ducha minulosti? Neřešme situaci globálně, začněme u sebe… Tak jako já začínám. Tak jako se já oprošťuju od problémů, který na mě přenesl někdo jinej. A že těch jinejch nebylo málo.
...hm, tohle se válí v hlubinách paměti mého disku už pár let - a přesto...
Time
Času je zatraceně málo. Anebo zatraceně moc. A pak je ho ještě míň než zatraceně málo. A to pak člověku hoří koudel u zadku, potřeboval by zastavit, místo toho zrychluje, zrychluje, pospíchá a stejně nestíhá. Neb čas se zbláznil. A přesto běží pořád stejně, generace jde za generací, vlastně ani změny ve světě nejsou v celkovým kontinuu pomalu ani znatelný. Jedinec žijící teď a tady stejně nemá šanci pojem času zachytit v jeho celistvosti. Všechno má svůj čas, říká se. Jen ten pošuk, co ho ovládá, začíná být kapku senilní.
Tohlencto jsou Pink Floyd. Pořád stejně nadčasoví. Jejich Echoes jsou nejvíc. Ale o tom někdy příště, protože to souvisí s panem Arthurem C. Clarkem a o tom bych mohla psát věky. Protože toho spoustu napsal a já toho zase spoustu přečetla. K_čemuž se na tomhle blogu taky určitě dostanu. J
*****
Vždycky jsem si říkala, že kdybych psala knihu, určitě by v ní měla hudba velký prostor. Ale někdo mě předběhl.
ERNEST CLINE ve svých knihách Ready Player One a Armada.
Tenhle týpek jede očividně na stejný vlně jako já. Milion odkazů na všechno, prostě pořádnej bordel v hlavě. Ale poskládal to do úplně výborný mozaiky, která člověka přinutí přečíst to jedním dechem. A teď si tuhlenctu mozaiku plnou starejch her, starý hudby a starejch filmů vzal do parády taky STEVEN SPIELBERG.
Výsledek bude v kině 29. března 2018!
Tenhle týpek jede očividně na stejný vlně jako já. Milion odkazů na všechno, prostě pořádnej bordel v hlavě. Ale poskládal to do úplně výborný mozaiky, která člověka přinutí přečíst to jedním dechem. A teď si tuhlenctu mozaiku plnou starejch her, starý hudby a starejch filmů vzal do parády taky STEVEN SPIELBERG.
Výsledek bude v kině 29. března 2018!
Chystáte-li se někdo do kina, určitě mi dejte vědět.
*****
Jsem z Liberce. Máte-li rádi Liberec, určitě si přijdete na své tady, Ještěd je totiž nejfotogeničtější místo na světě. I když fotit ho není tak dobrodružný jako fotit Alpy ze sedla motorky.
XOXO, @girl_from_liberec
*****
Jsem z Liberce. Máte-li rádi Liberec, určitě si přijdete na své tady, Ještěd je totiž nejfotogeničtější místo na světě. I když fotit ho není tak dobrodružný jako fotit Alpy ze sedla motorky.
XOXO, @girl_from_liberec
 |
